Výživa špatně krmitelných koní
Výživa špatně krmitelných koní
Někteří koně odmítají nebo nepřijímají dostatečné množství
krmiva a jejich kondice je z tohoto důvodu nevyhovující. Nejčastější příčinou
nedostatečného příjmu krmiva bývají poranění dutiny ústní, problémy se zuby,
onemocnění nebo únava po namáhavém výkonu.
Základním opatření při nedostatečném příjmu krmiva by mělo být podávání co
nejvíce koncentrované krmné dávky, tj. zvýšení podílu vysoce energetických
jadrných krmiv, např. kukuřice, příp. přídavek rostlinného oleje, který je
nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Do krmné dávky by měl být doplněn komplex
vitamínu skupiny B (především vitamín B1) a hořčík. Z krmné dávky by mělo být
zcela vyloučeno málo chutné a nekvalitní krmivo.
Problémy se zuby
Jestliže má kůň chuť do přijímání krmiva, avšak krmnou dávku není schopen
přijmout celou, je nutná pečlivá kontrola jeho dutiny ústní a zubů. Různé
problémy se zuby mají často za následek snížený příjem krmiva, pomalé krmení a
nedostatečné zpracování přijaté potravy. Tento problém se nejčastěji vyskytuje
u mladých 2 – 5letých koní v období přezubování a u starých koní. Pravidelné
vyšetřování a kontrola ústní dutiny a zubů by měly být samozřejmostí nejen u
těchto věkových kategorií. Koním, kteří mají problémy se zuby je vhodné podávat
oves namačkaný, ostatní jádro upravovat šrotováním a seno před podáváním
namáčet.
Méně chutné krmivo
Koně mají individuální preference k různým druhům krmiv. Chovatel by se měl
vždy vyvarovat náhlých rapidních změn krmné dávky. Kromě špatného příjmu může
náhlá změna krmné dávky způsobit problémy se zažíváním a koliky. Všechny změny,
včetně přídavků různých doplňků, by měly probíhat postupně během 7 – 10 dní,
obzvláště víme-li že kůň špatně přijímá nezvyklou potravu. Málo chutné bývá
hodně stébelnaté nebo zaplísněné seno, které by nemělo být v žádném případě
koním předkládáno. Obecně koně preferují z jadrných krmiv nejvíce oves, chutná
je i kukuřice, horší příjem může nastat v případě ječmene. Krmnou dávku lze
zchutnit přídavkem vysoce sacharidového krmiva např. melasy. S úspěchem lze
také k aromatizaci krmné dávky využít vanilku, anýz nebo výtažek z česneku. Pro
lepší příjem sena je možné ho dvě hodiny před krmení zvlhčit a podávat v síťce.
Zotavení z respiračních chorob
Koně trpící onemocněním dýchacích cest, kašlem, chřipkou apod. mají často
sníženou schopnost vnímat vůni a rozpoznávat předkládané krmivo, a proto ho
mohou odmítat. V tomto případě je vhodné zvýraznit vůni předkládaného krmiva
pomocí aromatizace vanilkou nebo anýzem. Aby se omezila prašnost, mělo by být
podáváno vlhčené a to jádro i seno. Prašnost krmiva nebo podestýlky působí
agresivně a zvyšuje riziko chronických onemocnění dýchacího aparátu. Jadrné
krmivo by mělo být mačkané nebo drcené. Navýšení dávky kukuřice a rostlinného
oleje na úkor objemného krmiva zajistí koni dostatečný příjem energie aniž by
musel přijmout velké množství krmiva.
Špatná krmitelnost po zátěži
Vlivem stresu, fyzické námahy a únavy může fyzická zátěž vést ke ztrátě chuti
přijímat krmivo (obzvláště u nervově labilnějších koní). Příčinou je obvykle
vysoká koncentrace kyseliny mléčné ve svalech, která způsobuje jejich bolestivost
a může mít za následek svalová zranění. Pro eliminaci hromadění kyseliny mléčné
(laktátu) je důležité pečlivé „vykrokování“ koně po práci, u koní náchylnějších
na laktátovou acidózu je vhodný přídavek sody bikarbony do krmení před nebo
krátce po zátěži. Krmná dávka intenzivně sportovně zatěžovaných koní by měla
být obohacena vitamíny skupiny B a hořčíkem. Tato kombinace vyživuje nervový
systém koně, zvyšuje jeho nervovou stabilitu a podporuje příjem krmiva.
Ing. Lenka Kerhartová
zdroj:časopis Já mám koně