Jdi na obsah Jdi na menu
 


O respektu a důvěře- NHS 2. část

5. 4. 2006

O respektu a důvěře

  "Kůň potřebuje především respekt!" S tímto názorem jsem byla konfrontována teprve nedávno. Na otázku "Proč?", mi však již dotyčný neuměl dát srozumitelnou odpověď. Viděla jsem však jak honí koně po ohradě a nemůže ho chytit…. Zatímco ten můj (podle uvážení dotyčného - bez respektu) přijde na zavolání.
  Takže pro vás, kdož se ptáte stejně jako já, píši tuto úvahu. Myslím si totiž, že respekt a důvěra jsou natolik propojené, až lze v některých situacích zaměnit jedno za druhé a v podstatě se dá říci, že rovnováha respektu a důvěry znamená splynutí obou.
  Opět dám klasický příklad. Malé, sotva narozené hříbátko s důvěrou následuje svoji mámu a ani jej nenapadne odporovat. Má v ni totiž ABSOLUTNÍ DŮVĚRU, tím také ABSOLUTNÍ RESPEKT. To pod čím si však někteří představují respekt, bych přirovnala asi k pořádnému kopanci od maminky sotva se hříbátko postaví na nohy. Bývá to omlouváno známým "…aby věděl kdo je tady pánem…", ale výsledek bývá leckdy zklamáním. Na koně s přílišným respektem není spolehnutí. Plní úkoly pod tlakem, bez dostatečné motivace a v důsledku toho přichází i ztráta chuti do práce.
  V určitém věku se mladí koně snaží prosazovat se ve stádě metodou pokus-omyl. Zkusí, kdo by jim případně přenechal své místo, aby mohli postoupit výše a pokud se setkají s úspěchem, nenechají si ujít příležitost. Samozřejmě to vyzkouší i na vás. A tady je místo pro budování respektu. Jak budovat respekt? Záleží na osobnosti vaší i vašeho koně. Záleží na tom, CO si chcete od koně nechat líbit a jak to zvíře chápe. A záleží také na tom, jak hodláte být DŮSLEDNÍ. Důslednost je totiž základem čitelného a srozumitelného vůdce stáda (v tomto případě stádo tvoříte vy a váš miláček).

  Takže pokud váš koník:
- předbíhá při vodění a vláčí vás za sebou
- strká do vás
- šlape vám na nohy
- jde si kam chce i když vám to zrovna nevyhovuje
má zřejmě nedostatek respektu. Nedostatek respektu však vychází z nedostatku důvěry. Málokdo má možnost být se svým koněm celé dny a noci, jak by to bylo v případě stádového vedoucího, nebo matky. Pokud mu navíc ještě občas dovolíte a občas nedovolíte určité věci, případně vám "vytečou nervy" až po několikátém pokusu vás např. odstrčit, přestože před tím jste to koni nějakou dobu tolerovali, nedivte se. Kůň totiž NEVÍ co od vás má čekat. Někdy jste u něj v pasivní pozici podřízeného vy a jindy agresivním chováním uvádíte do podřízeného stupně ve stádě jeho. Nejistota je pro koně nebezpečná. A upřímně, kdo z nás má rád nejistotu? Jak by vám bylo, kdyby vám šéf jeden den slíbil povýšení a další den vás za stejnou věc pořádně seřval? A měli byste ho za to rádi? Ne. Naučili byste se brát ho s rezervou, jinými slovy nevěřit (či prověřit) tomu, co říká a dělá.
  V tomto případě je na tom stejně i kůň. Bude to na vás zkoušet dokud nebudete NAPROSTO DŮSLEDNÍ ve všem, co po něm požadujete. A i pak musíte vytrvat ve své pozici spravedlivého vůdce, jinak svého miláčka opět uvedete do nejistoty vztahu. Z důslednosti plyne jeho jistota. Ví co může čekat a následuje již zmíněná důvěra. Respekt pramenící z důvěry je ten, který se v přirozeném partnerství snažíme dosáhnout. Z něj plyne spolehlivost koně (protože my jsme se stali pro koně také spolehlivými). Respekt, pramenící z tvrdosti a neporozumění funguje jen do určité míry a nikdy si díky němu neuděláte partnerský vztah s koněm.
  A o to jde přece především  
<input type=button onclick="history.back()" value="Zpět">
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář