Kupujeme prvního koníka - důchodce
V dnešní kapitole bych vám chtěla přiblížit tzv. důchodový věk koníků. Ke koupi takového koňského veterána nás může přivést skutečně mnoho pohnutek. Někdy si ho vybereme, protože hodně umí a chceme, aby nás mnohému naučil. Nebo nás nějak upoutal, buďto svou minulostí, povahou či jen smutným, moudrým pohledem. Spousta skutečně starých koní je stále při síle a může rozdávat ještě spoustu radosti, takoví koně jsou většinou vhodní i pro začínající koňaře, protože je co se od nich učit. Ale nepředbíhejme!
Od kolika let je kůň vlastně starý?
Je to velmi těžká otázka a ještě složitější je odpověď. Záleží na mnoha faktorech:
1) pokud byl koník zapřahán či obsednut před třetím rokem života a byl tedy předčasně zařazen do výkonu, odrazí se to nejen na hůře se vyvíjejícím pohybovém aparátu jako jsou kloubní pouzdra, kosti a šlachy, ale i na psychickém stavu vzhledem k mentální nevyzrálosti mladého zvířete.
2) byl v hříběcím věku předčasně odstaven nebo došlo k úhynu matky a nedostalo se mu správné výživy. Byl tedy zpomalen růst.
3) hodně záleží také na tom, jak byl krmen od odstavu po celý život. Pokud byl od hříběte šizen a nedostával správné krmné dávky nebo jen nekvalitní krmivo a bylo opomíjené očkování a odčervování.
4) pokud byl dlouhodobě pracovně přetěžován a byl mu odpírán řádný pravidelný odpočinek.
5) utrpěl úraz, který ho na dlouhou dobu provázel jako handicap. Trpěl nejen fyzicky, ale i psychicky.
6) klisna, která rodila rok co rok hříbata, což je vyčerpávající, hlavně pokud byla vyhublá a ještě pracovala (ruku na srdce, vidíme to velmi často.)
7) hřebec, ač není třeba ani plemenný, připouštěl velmi často klisny a ještě díky temperamentu byl fyzicky přetěžován. Nebo jen zdánlivě šetřen, ale zavírán o samotě a strádal psychicky, zvláště byl-li v blízkosti klisen.
8) pokud pochází z úzké příbuzenské plemenitby a jeho organismus není zcela v pořádku (albinismus), nebo byla matka připuštěna odrostlým hříbětem, to pak potomek nebývá často zcela 100% v pořádku. Pokud byl koník vystaven jednomu nebo dokonce několika z výše uvedených faktorů, může být třeba už v 10 letech naprosto vyčerpaný a vlastně tedy předčasně zestárlý. Z praxe můžu uvést příklad : Klisna A1/1 Gizelda. V mládí běhala dostihy, potom chodila v turistické jízdárně a měla spoustu hříbat. K nám přišla jako 13 letá, zlomená, nemocná, vyhublá. Umřela po dvou letech důchodového odpočinku. Diagnóza – staroba. Klisna A1/1 Gassanda. V mládí dostihy, pak velmi těžký úraz na noze s dlouhodobým léčením, které se podepsalo na její psychice. Pak turistická jízdárna, dostihová příprava s mladými koňmi, několik porodů, ten poslední velmi těžký. Dlouhodobé problémy s dělohou. Ve 13 letech se začínají ozývat následky, nepomáhá léčení, stále se ozývají další a další nemoci a je v 15 letech utracena, protože její stařecké utrpení je nesnesitelné. A tak bych mohla pokračovat dál a dál. Takže jednoznačná odpověď od kdy je koňské stáří neexistuje. Kupujeme-li ho pouze pro radost a nevyžadujeme od něho žádný výkon, je třeba zjistit všechny nemoci a dosavadní léčení. Vyhovět mu ve všech ohledech, aby se cítil co nejlépe. Pak tedy mluvíme o skutečném koňském důchodu.
Má tedy vůbec cenu uvažovat o starém koni?
Jednoznačně ano, jak jsem se zmínila už na začátku. Je spousta koní, se kterými je zacházeno správně a hlavně je to na nich i poznat. Jeden příklad za všechny- přišla k nám do stáje klisna ČMB Lucka ve 13 letech. Od mládí jen lehká práce, potom pár let v lese při těžbě dříví s rozumným kočím, který věděl, kdy ji nechat odpočinout. Pak úraz na zadní noze, který má dodnes drobné následky, ale klisně je dnes 20 let. Je krásná, lesklá a temperamentu má na rozdávání. Chodí pod sedlem a rozsévá okolo sebe radost. Gábina ČT, přišla v 21 letech, celý život jen rekreační ježdění, sem tam lehký zápřah. V 23 letech mění stáj, stále rekreačně pracuje a je utracena ve 32 letech. Pracovala a dělala radost do svých 31 let. Teď něco ze světa: V 62 letech zemřel nejstarší evidovaný kůň Old Billy, který tahal a seřazoval vlečné říční čluny. Pracoval do svých neuvěřitelných 59 let. Tito koně působí velmi mladě byť je jim třeba 20 let. A zase záleží prostě na tom, jak s nimi člověk, kterému sloužili, zacházel.
Na co se tedy při koupi zaměřit?
Pokud kupujeme starého, tedy z nějakého důvodu vyřazeného koně pro další práci, musíme zjistit:
1) Proč je vyřazován z provozu.
2) Jaké jsou další reálné možnosti jeho využití.
3) Zranění a nemoci, které prodělal a jaké následky si tedy nese.
4) Jak fungují jeho smysly ( zrak, sluch)
5) Stav vnitřních orgánů ( krevní testy)
6) Stav pohybového aparátu a kopyt.
7) Stav zubů.
8) Zda nepracuje pouze se specielně upravenými postroji nebo podkovami.
Kupujeme-li ho pouze pro radost a nevyžadujeme od něho žádný výkon, je třeba zjistit všechny nemoci a dosavadní léčení. Vyhovět mu ve všech ohledech, aby se cítil co nejlépe. Pak tedy mluvíme o skutečném koňském důchodu.
Jak se o něj starat?
Samozřejmě, že s trochou shovívavosti. Co předěláte u hříběte, nepodaří se vám u starého koně. Co se týče péče, je stejná jako u mladého, jen se přimlouvám za měkčí podestýlku. Výběh by neměl být příliš členitý, ale dostatečně velký, aby si koník udržoval fyzičku i při odpočinku. Častěji se zaměříme na zdravotní prohlídky a vyšetření. Zažívací ústrojí je- jako všechno- opotřebované, takže náchylnější na invazi parazitů. Obecně musíme počítat se zhoršenou termoregulací, takže hůře snáší teplotní výkyvy. Přímo vražedný může být i krátkodobý průvan.
Jak krmit?
Na to také není přesný recept. Obecně platí více glycidů a méně bílkovin, ale moje praxe ukázala, že každý koník tráví jinak a je třeba se mu přizpůsobit. Samozřejmě záleží na pracovním vytížení. Naprosto nepostradatelné jsou vitamino- minerální doplňky, samozřejmě pro seniory. Dobré jsou kloubní výživy, také jako přídavky do krmení. Když vyberu trochu ze starých receptů, tak vynikající je lněné semínko a trocha medu. Další výtečný přídavek je 1 – 2x týdně pivo. Nejjednodušší však dnes je jednoznačně sáhnout odměrkou do pytle s granulemi, kterých je nepřeberné množství a měly by zaručovat i vysokou kvalitu použitých surovin. Pokud má váš koník problémy se zuby a nepomáhá ani broušení, je dobrá řezanka za sena otruby, sladový květ a lněné semínko, to vše spařit a podávat nejméně 3x denně teplé. Krmnou dávku však konzultujte s veterinářem, protože každý kůň je jiného tělesného rámce a každý jinak žravý a krmitelný. Určitě to nepřeháníme s jadrnými krmivy jako je oves, ječmen, kukuřice atd., protože staříkům hrozí častěji zchvácení kopyt než u mladých koní. Zase jeden příklad: Těžký chladnokrevník Moby Dick, Celý život líný, tedy šetřený kůň, mohl tu s námi být ještě hodně dlouho. Majitelé si nedali poradit v otázce krmení a v domnění, že starému pánovi dopřávají to nejlepší, krmili ho 3x denně plným 10 litrovým kbelíkem ovsa. Kůň ale neměl žádný výdej energie, pouze chodil do výběhu. Musel být utracen ve 22 letech kvůli těžkému zchvácení kopyt. Jinak byl naprosto zdráv a pokud by byl u rozumného majitele, mohl ještě dnes chodit pod sedlem a být užitečný.
Jak se správně zachovat, když už koník trpí?
Toto je velmi smutná kapitola, ale považuji ji za velmi důležitou. Je nutné dokázat si přiznat, že už koník dosloužil. Jinak to nejde, když ho bolí staré rány natolik, že nemůže vstát, když ani vyváření všech možných dobrot ho nepřiměje, aby se dosyta nažral, když už je prostě jeho životní pouť u konce, je na čase zkrátit jeho utrpení. Je to velice těžké rozhodnutí, ale uvažte, jakou výhodu má oproti nám - lidem. Nenechte ho zbytečně trpět a připravte mu rychlou a důstojnou smrt. Jsou dvě možnosti:
a) Veterinář koníkovi píchne injekci a prakticky ho bezbolestně uspí. Potom je potřeba zajistit odvoz těla asanační firmou. Tento způsob není však levný, celá akce vyjde na 5 - 8000 korun.
b) Odvoz koníka (pokud je toho schopen) na jatka. Vím, zní to brutálně, ale dnes jsou tato zařízení humánnější nebo se alespoň nechá humánnější vybrat. Dle mého průzkumu se pracovníci jatek snaží, aby to koník měl co nejpříjemněji a nejrychleji za sebou. Asi se vám tato metoda moc nezamlouvá, ale musím se o ní zmínit, protože dobře vím, že každý koňař nemá tisíce v záloze a na rozdíl od veterinárního utracení, ještě nějakou korunu dostane.
Já sama se přikláním k té první variantě, těžko soudit.
Co říci závěrem?
Toho nepříjemného jsem už řekla dost a tak teď trocha povzbuzení. Koníci důchodci jsou obecně vzato rozumnější, rozvážnější, zkušenější a někdy taky morousovatější než bujní mladíci. Přeji vám i jim jen to dobré, žádné nemoci a samé krásné zážitky. Přiznejme si otevřeně, je to krásný pocit pomoci nějakému koníkovi k prožití pěkného důchodu. Zaslouží si to a věřte mi, že se vám umí odvděčit. V příštích několika číslech si povíme o zlozvycích a nemocech, na které si při koupi koníka musíme dát pozor.
Zdroj: Časopis Já mám koně
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den chtěl bych se jen zeptat jaká je čekací doba když prodám koně do kdy ho mohou bez udání důvodů vrátit děkuji.
dotaz
(Jirka, 19. 3. 2007 23:39)